Proč pečovat o energii v sobě?

Před pár dny jsem se rozhodla, že je čas začít na sobě makat. Fyzicky a duševně.

Stává se mi totiž, že když přijde řeč na moje koníčky, nemůžu si vzpomenout: „Moje dcera přece.“

Kam zmizely všechny moje záliby?

Tak to je pro mě jako záhada bermudského trojúhelníku.

Ale jak dlouho by vydržela máma být tou pravou mámou, kdyby jenom dávala a nedoplňovala síly?

S tímhle odhodláním se domluvím s Honzou, že UŽ JE ČAS. Honza neprotestuje a těší se, že bude mít ještě trochu mín času, ale spokojenou ženu. 🙂

Spojením fyzična a duševna je pro mě jóga

Gravid jógu jsem cvičila před porodem a vytahovala mě z bolestí kyčlí a zad a z každodenního spěchu. Jógu cvičím i teď, to ano, ale chci se rozvíjet dál a vím, že k tomu potřebuji vedení někoho zkušeného. 

Moje první myšlenka po porodu Eminky byla: „Jo, bylo to super! Už se těším na další porod. Jen s těmi zády musím něco udělat“.

A cítím, že na moje bedra je čas právě teď.

Už před lety jsem našla svoji zachránkyni v józe, lektorku Janu. Jenže cesta z mého nového bydliště k Janinu novému působišti je v mém nynějším časoprostoru asi jako na konec světa. No nic, zkusím to a uvidím. Nebudu hledat v kupce sena kvalitní lektorku jógy a nezničím hned svoje nadšení.

Když opravdu chceš…

Přichází úterý, Honza to stíhá z práce na poslední chvíli, abych mu mohla předat Emí se slovy, že je nasvačená a kdy budou večeřet. Sedám do auta a vyjíždím. Světe div se, v pět odpoledne není nikde žádná zácpa, místo na parkování volné nedaleko Janina studia a já to STÍHÁM. Jana má jenom dva další klienty, takže prakticky soukromá lekce.

Ohromně mě to nakoplo. Jako spánek deset hodin nebo relaxace ve vaně.

Utvrzuje mě to v přesvědčení, že všechno jde, stačí vůle a ochota začít.

A je zrovna mezinárodní den jógy, to jako fakt?

Čím víc doplňuješ, tím víc dáváš

Cítím, že když nebudu pár hodin se svojí rodinou a budu se sebou, pracovat na sobě, budu s nimi zbytek dne radostněji, víc a lépe.

Čím víc doplňuju, tím víc dávám.

Čím víc energie získávám, tím víc ji mohu dát.

Čím víc radosti a spokojenosti mám já, tím víc lásky, radosti a spokojenosti má Emí ze mě.

Perpetuum mobile je sice vědecky nemožné, ale…

… vidět svoje dítě šťastné je podle mě jedním z největších a nejkrásnějších motivátorů a zdrojů sil vůbec.