Na rok 2016 jsem si výjimečně žádné plány nedělala. Nevěděla jsem, do čeho jdu a jen jsem poslechla svoji intuici. A to i přesto, že miluju hodnocení, plánovaní a vůbec jakékoliv strategické úvahy, které posouvají dál.
Na začátku roku jsem cítila, že jsem na dobré cestě. Nevěděla jsem proč. Předcházelo mu těžké rozhodování koncem roku 2015.
Vrátím se brzy po porodu do své práce nebo poslechnu svůj hlas někde v břiše a zůstanu u svého miminka? Rozhodla jsem se pro hlas v břiše.
Jsem ten typ, který se potřebuje rozvíjet, tvořit, na něčem pracovat. Cítila jsem, že to můžu na rodičovské zažít, jen jsem nevěděla jak, a to mě uvádělo do nervozity.
A tak ne náhodou mi vesmír poslal do cesty (ještě ke všemu ve správném pořadí :-)) kurz sebelásky a kurz, který mi otevřel dveře k podnikání. A tak na jaře roku 2016 začal vznikat ebook 7 kroků k přirozenému porodu.
Žila jsem přirozeným porodem a cítila silnou potřebu ty informace šířit dál. Překonala jsem překážky hlavně ve své hlavě (jako třeba: to nemá cenu, na to nemám čas, nikoho to nebude zajímat, nechci se veřejně svěřovat) a přijmula strach, že se to celé může nepodařit.
Do svého ebooku jsem promítla své pocity o sebelásce, ženském sebevědomí a respektu k novorozeným dětem. Sebeláska a seberealizace se pro mě staly vedle mé mámovské role cestou jak bezpečně přežít nástrahy mateřství.
Utvrdil mě v tom, že mít děti a provázet je jejich životem je jedním ze smyslů mého života.
Mám silnou potřebu (kromě potřeby své děti do života „vnést“ :-)) provázet samostatné a nezávislé děti, které se budou na svět dívat se sebedůvěrou a pozitivismem.
Nelze to pro mě napsat výstižněji, než jak říká Mary Haskell:
Sebeláska a přirozeno dohromady ve mně vzbudily nadšení pro vaření s prvky makrobiotiky. Zjistila jsem, že nemusím být z jídla unavená a jak jídlo může zdravě podpořit děti v jejich vývoji. Po prvotních ekzémcích Emí jsem přešla k výrobě domácích pracích a čistících prostředků a kosmetiky.
Stěhování do nového bytu v krásném prostředí, ale bez kapacit na skladování mě dovedlo k praxi minimalismu. Už několik let jsem se inspirovala feng shui, ale v roce 2016 mi najednou naplno došlo, že náš domov nemusí být úložným prostorem, ale především prostorem pro život plný pohody a volného proudění energie.
A také mi tenhle rok dal několik lekcí, které mě posunuly dál.
Taky na vás chodí v mateřství chmury? Já jsem ze začátku svoje nálady v mateřství špatně zvládala. Připadala jsem si separovaná a bezmocná.
Postupně jsem si všímala, že v mateřství se dobré a horší nálady střídají stejně jako před ním, jen s podstatně větší razancí, protože nemám tlumič ve formě rozptýlení se v práci, s přáteli, cestováním nebo čímkoliv jiným.
Ale zkušenost mě naučila, že čím horší dno, tím výš se dá odrazit a tím lépe bude už večer, zítra nebo za pár dní. Můj tip: Vědomě vystupte ze své špatné nálady jako vystupujete třeba z bláta na krásný trávník. Když to nejde, prostě se jenom těšte na zítřejší super den, i když se zatím cítíte bídně. V životě toho zvládneme spoustu a vše je jenom v naší hlavě.
A děti jsou tak pozitivní! 🙂
Negativita je nakažlivá. Škarohlídské okolí si od sebe držím dál. Nesnažím se zavděčit všem, jenom sama sobě. Nesnažím se už dělat věci jenom s úmyslem, aby to dobře vypadalo.
Mám pro vás tip, který mi moc funguje: Když si nebudete jistá, jestli chcete nějaký nápad skutečně zrealizovat, testujte ho ve své mysli na to, jestli tohle chcete vy anebo chcete, aby to dobře vypadalo.
Dělat něco jenom proto, aby to dobře vypadalo, je pro mě často zbytečný žrout energie a času.
Každý máme svoje strachy. Oblíbila jsem si ve své mysli představu, že svůj strach pouštím na výlet do krásného ráje a vidím, jak je mu dobře. Pak se ke mně zase vrací, spokojený a klidný. A stejně tak jsem klidná najednou i já. Zkuste to taky. 🙂
Když začínám propadat práci a starostem, vím, že moje nejvyšší priorita je najít si čas na meditaci (v praxi tedy hned jak dítě při nejbližší příležitosti usne).
Zpomalila jsem. Poslouchám svoje tělo a cykly. Pracuji celý den, to ano a jinak to zatím ani s malým dítětem neumím. Ale naučila jsem se nemyslet si, že něco musí být nutně dnes. Deadliny už si nedávám a ani je nepřijímám. 🙂
Myslím, že jedině následování vlastní intuice může vést k úplné spokojenosti.
Nebojte se občas vypnout internet, facebook, telefon. Zresetovat svoje myšlenky a udělat si čas jenom samy na sebe. Tehdy se intuice ráda ozývá.
Když si představím nejkouzelnější okamžiky tohoto roku, jsou všechny prostoupené láskou. Nechávám je ve své mysli a budu z nich čerpat i následující rok.
Vám všem přeji do nového roku všechno nejlepší a ať vám nechybí odvaha snít a svoje sny prožívat.
Nový rok nás všechny zve k novým začátkům a dobrodružstvím. Já se na něj už moc těším!