Když bylo Emince půl roku, udělal se jí malý ekzém na ručičkách. Šly jsme zrovna na kontrolu k pediatrovi a ten mi řekl, že to nemusím řešit. „Takový ekzém má skoro každé malé dítě“. „A kromě toho to skoro ani ekzém není.“
Nebyl to velký ekzém, ale přece jenom. Pomalu se zvětšoval. Doma mi jeho odpověď přišla ještě divnější než v ordinaci. Vyrážka není normální stav kůže.
Začala jsem pátrat u příkrmů. Nezhoršuje se vyrážka po jednotlivých jídlech? Chvíli jsem měla pocit, že za to může jedna potravina, chvíli jiná, ale něco mi říkalo, že jídlem to není. Na to se ekzém choval naprosto náhodně.
Přibrala jsem do zkoumání další vlivy. Co okolí, ve kterém se pohybujeme? Oblečení, do kterého se oblékáme? Ložní prádlo, ve kterém spíme? Voda, kterou pijeme? Vzduch, který dýcháme? Co třeba elektrosmog? Co psychické příčiny? Nebo stres? Myslím, že toho opravdu moc nezbylo, co bych nevzala do úvahy. 🙂
Hodně jsem přemýšlela nad tím, jestli vyrážka nemůže být způsobená psychicky. Psychickou příčinou dětských ekzémů je podle relevantních zdrojů totiž snaha dítěte získat pro sebe více pozornosti nebo naopak – potřeba matky k sobě dítě připoutat.
Teď v roce a půl Emí vyrážku už delší dobu nemá a já věřím, že jsme zvítězily. Jsem ráda, že jsem se do hledání pustila. Možná jsem zabránila vzniku závažnější nemoci naší dcery, která by se trvalým vystavením těmto vlivům mohla rozvinout.
Stačilo odstranit tyto dva faktory:
Jestli někdo bydlíte v novostavbě, tak jste se pravděpodobně s podobným problémem setkali. Dům první roky vysychá a je v něm extrémní vlhkost. A tu se nám první zimu zjevně nepodařilo dostatečně odvětrat.
Když jsme plíseň po jejím nalezení zlikvidovali, ekzém prakticky zmizel. Tedy to je velmi jednoduše řečeno, likvidace tak jednoduchá nebyla, ale vyhráli jsme. 🙂
Plíseň byla pryč a přesto Emí občas měla suchou kůži. Pátrala jsem dál, až jsem na to konečně přišla. Ekzém definitivně zmizel, když jsem přestala používat standardní prací prostředky. Přešla jsem na ekologické prostředky a od nich na podomácku vyrobený prací přípravek.
Takzvaný „prací sliz“ je tak levný, úžasně přírodní a jednoduše vyrobitelný domácí pomocník, že mi není jasné, proč se neučíme jeho přípravu už ve škole. Jenže kdo by pak kupoval normální prací prostředky, že? 🙂
Pojďme na to. 🙂 Budete potřebovat:
Do plné pračky se dávkuje na jedno praní 250 ml. To znamená, že těchto vyrobených 10 litrů „slizu“ vám vystačí na 40 praček. Prostředek se dává přímo do bubnu pračky a používám ho na všechno prádlo kromě extra jemného jako třeba záclony (zatím 🙂 ).
Kolik to celé stojí? Počítám tak 40 Kč včetně vody.
Je v tom nějaká nebezpečná chemikálie? Absolutně žádná.
Pere to? Naprosto skvěle. 🙂
Jestli taky nevěříte, když vám nějaký doktor řekne, že tuhle nemoc máte jen tak a že se s tím nedá nic dělat, pusťte se do hledání.
Možná objevíte nevídané… a uzdravíte se, i pokud tomu vaši doktoři příliš nevěří. 🙂